A-prodej - Vepřové konzervy se změnily, jen dvě se přiblížily původnímu složení

Pro mnoho Čechů znamenají letní měsíce dětské tábory, rodinné výlety do přírody nebo posezení okolo ohně pod širým nebem. Ti starší si možná okamžitě vybaví i vepřové konzervy, neoddělitelný základ tábornické gastronomie, bez kterého by před třiceti lety správný tramp do přírody nešel.

Vepřové konzervy se změnily, jen dvě se přiblížily původnímu složení

Jak jsou na tom „vepřovky“ dnes, zjišťoval časopis dTest a podrobil 16 masových konzerv důkladnému testu včetně porovnání s téměř čtyřicet let starými potravinářskými normami.

Že vepřové konzervy už nejsou to, co bývaly, potvrdilo srovnání ingrediencí současných produktů s technickými normami pro výrobu „vepřového masa ve vlastní šťávě“ a lančmítu z roku 1978. „Ze všech šestnácti testovaných vzorků se původním recepturám svým složením přiblížily pouze dva,“ uvádí Hana Hoffmannová, šéfredaktorka dTestu. Oproti staré receptuře, v níž se maso ve vepřových konzervách ochucovalo pouze solí, pepřem a kmínem, se v dnešních výrobcích využívají látky pro zvýraznění chutě a vůně, a zahušťovadla jako bramborový škrob či guma euchema E 407a. V případě lančmítu se moderní výrobky odlišují přídavkem škrobu, živočišných a rostlinných bílkovin, barviv a použitím separátu, tedy strojně odděleného masa.

Podle současné vyhlášky musí vepřová konzerva ve vlastní šťávě obsahovat alespoň 70 % masa, obsah vody nesmí překročit 70 % a obsah tuku nesmí být vyšší než 40 %. „Všech jedenáct vepřových konzerv limity dodrželo. V případě Pikok Vepřové maso ve vlastní šťávě jemně kořeněné a Hamé Vepřové maso ve vlastní šťávě byl obsah masa dokonce devadesátiprocentní,“ říká Hoffmannová a dodává: „U lančmítů byla situace již horší. Tři z pěti testovaných požadavek na obsah masa vůbec nesplnily.“ Při měření obsahu tuku a vody byly výsledky vůči konzervám příznivější. Všechny obsahovaly menší podíl tuku, než zákon požaduje, a pouze v případě Švéda Vepřové maso od sedláka byla naměřena mírně nadlimitní přítomnost vody.

Dle zákona by výrobek označený jako vepřové ve vlastní šťávě neměl obsahovat žádný separát. Podezření na jeho přítomnost pojala laboratoř pouze u vzorků Hamé Vepřové maso ve vlastní šťávě k obědu i večeři a Mei Ning Vepřové maso ve vlastní šťávě. „U Vepřového masa ve vlastní šťávě Ha Ming z produkce firmy Hamé byly hodnoty natolik přesvědčivé, že lze hovořit o nedeklarovaném přídavku separátu a klamání spotřebitele. Za to jsme výrobku udělili nedostatečnou,“ konstatuje Hoffmannová.

Složení odpovídající normám je jedna věc, ta druhá je, jaký je výrobek při samotné konzumaci. Všechny konzervy prošly senzorickým testem, při kterém panel osmi odborných hodnotitelů posuzoval vzhled, vůni, chuť a konzistenci masa. Obecně dopadly výsledky zkoušky lépe u vepřového masa ve vlastní šťávě než u lančmítu, ale nedostatky se našly u téměř všech testovaných. „Nejhůře z vepřových konzerv dopadlo maso Viva Carne od PT servisu, u kterého v laboratoři shledali velké množství tuku a kolagenu, blátivou konzistenci a téměř úplnou absenci chuti a vůně. V druhé kategorii pak na spodní příčce skončil Mei Ning Vepřový luncheonmeat, u kterého se našly vady všech sledovaných parametrů – nepěkný našlehaný vzhled, cizí pachuť a blátivá konzistence,“ shrnuje Hoffmannová.

Nepřesvědčivý vzhled a chuť byly největšími slabinami napříč testovanými produkty, ale přece jen měl test svého vítěze a ten si tentokrát od dTestu odnesl i známku výhodného nákupu. „Vítězem mezi vepřovými masy se stalo Pikok Vepřové maso ve vlastní šťávě jemně kořeněné. U lančmítů vyšel vítězně Hamé Luncheon meat pork, jenž jako jediný získal dobré hodnocení v senzorických zkouškách,“ uzavírá výsledky Hoffmannová.


Zdroj: tz dTets.cz

 

[2016-07-01]
Autor článku Vepřové konzervy se změnily, jen dvě se přiblížily původnímu složení: převzatý článek