A-prodej - Každý mi závidí - jsem letuška

Z mnoha soutěžních čtenářských příspěvků, které mají odhalovat profesi či zaměstnání, jsme vybrali právě tento. Splňuje všechny požadavky, je napsán lehce a na závěr pobaví. Po jeho přečtení si umíte představit, jaké to je, pohybovat se křížem krážem po světě na palubách letadel.

Kolikrát už jsem to jen slyšela:“ Ty se máš, ty si cestuješ, poznáváš nové země a lidi“. Kdyby to bylo tak jednoduché…
Život se mi tak nějak zamíchal a aniž bych toužila po téhle profesi celý život, dostala jsem se na konkurz na stevardy a postoupila dál až k pracovní smlouvě. Před šesti lety, když jsem nastupovala, byla ta práce také něčím jiným než teď. Ještě se tolik nelétalo, opravdu jsme občas nějakou tu zemi poznali. Málokdo si ovšem umí představit co tato profese obnáší, většina lidí si představí letušku s kávou v ruce a úsměvem na rtech. Ve skutečnosti je roznášení občerstvení jen doprovodnou činností, vždyť hlavně jsme tam kvůli bezpečnosti. A tak nás každý rok čekají přísná přezkoušení a výcviky, prověřování znalostí z nouzových prostředků, zdravovědy a spousty dalších věcí..

Musím přiznat, že když jsem se seznámila s mým nynějším manželem, měla jsem obavy mu říct co dělám. Naše pověst mezi lidmi totiž také není nejlepší. No řekněte, kolik znáte vtipů o letuškách a pilotech? Tak jak to tedy s těmi lety a pobyty je? Naprostá většina jich je takzvaně na otočku, přiletíte, za necelou hodinu uklidí letadlo a letí se zpět. Pak v Praze čekáte na další linku a naložit cestující, vzlet, občerstvení, úklid, přistání, úklid a zpět do Prahy. Po návratu máte za sebou dvanáctihodinovou službu jak vyšitou. Další lety jsou takzvaně na noc, večer se do destinace přiletí, přespí se na hotelu a ráno zpět. Toho, kdo si představuje orgie na hotelech, musím vyvést z omylu. Představa, že máte před sebou pět hodin spánku vás zažene do postele natotata. A poslední skupina letů jsou ty pobytové, kterých je minimum a dostanete se na ně tak dvakrát do roka.
Přesto mám svou práci ráda, nejúžasnější je na ní totiž to létání, je to krásný pocit (i když vím, že teď se mnou spousta lidí nebude souhlasit..) Miluju vzlety a šťastná přistání! A také těch příběhů co vyslechnete, třeba od cestujícich, kteří na dlouhém nočním letu nemůžou spát…Historek z letů mám spoustu a tak jsem se rozhodla, alespoň o některé se s vámi podělit.

Letíme nad mraky a cestující se mě ptá, proč stojíme, marně vysvětluji, že i když se zdá, že mraky jsou pořád stejné, tak že opravdu nestojíme. Jenže co čert nechtěl, přistáli jsme o dvacet minut později a tento cestující při vystupování řekl, no vidíte, tak jsem měl pravdu, to je těch dvacet minut co jsme tam stáli, snad mi příště můžete říct, že pilot si potřebuje také odpočinout a proto stojíme..

Jeden cestující si chtěl zapálit cigaretu, protože jsou letadla nekuřácká, chtěl si jít zapálit alespoň do toho „chobotu“ co jím nastupoval (myslel nástupní most, umíte si představit jak letí letadlo i s tímhle mostem přilepeným na dveřích?).

Cestující mě požádal o mléko do kávy, přinesla jsem mu tedy takovou tu klasickou malou smetánku co se nahoře otevře víčko. Poděkoval, vzal smetánku a hodil ji celou do kávy…
Rozdávali jsme sauna towels (mokré kapesníčky na osvěžení) po dlouhém nočním letu i v ekonomické třídě, jeden cestující si ho vzal a začal ho žvýkat…Pravda, kapesníček voněl po citronu.

Dříve se musel mobilní telefon vypnout ještě před nástupem do letadla. Jeden cestující při nástupu stále ještě volal, upozornily jsme ho, ať se nezlobí, ale že tady nemůže volat. Muž bez váhání řekl do telefonu: „ Prosím tě zavolej mi zpátky, já tady nemůžu volat…“
Tak tohle všechno je tedy má odhalená profese….

vaše čtenářka petrakub

 

Toto je první listopadový příspěvek do soutěže Odhal svou profesi. Jestli máte chuť, zašlete nám svůj text na [email protected] Nejlepší z týdne je vydán v pátek, nejlepší z měsíce dostává odměnu ve výši 500,- Kč!

 

Přihlaš se do soutěže

Více informací o čtenářské soutěži - Odhal svou profesi

 

[2007-11-16]
Autor článku Každý mi závidí - jsem letuška: čtenářský příspěvek